Přináším vám pravdu, připravte se.
Naše osobnost a vnímání světa se vyvíjí. Každým dnem, týdnem, rokem. Rozšiřují se nám obzory, poznáváme realitu a nějak se s ní vypořádáváme. Někdo jde do každého střetu a novinky po hlavě, někdo nad tímtéž mávne rukou (sratnatocz). Zjišťujeme co a jak a děláme závěry. Kolikrát ale krapet nesprávné.
Jsou drdol, špatně padnoucí svetřík a brýle na šňůrce typickými znaky učitelky? Je vazoun s vyholenou hlavou, kérkou přes celou ruku až po krk a velkou přezkou na řemeni jasný vyhazovač (on to bude spíš městský policajt)? Může a taky nemusí.
Z titulu mých životních funkcí potvrzuji, že učitelky mohou být překvapivě velmi atraktivní a společenské bytosti, kde nemusí nutně platit, že kdo umí ten umí a kdo neumí ten učí. Ale stejně jsme se jako společnost naučili nastavovat naše settings do jakéhosi obranného módu, ve kterých nám pomáhají jak předsudky, tak i stereotypy.
Rok dva zpátky jsem šel na FÚ (záměna s angl. zkratkou FU se nabízí) odevzdat roční zúčtování daní. Zpracovávám si to sám od doby, kdy jsem ztratil důvěru v podnikové HR, že poskytnutá data se nebudou přetřásat v zaměstnaneckých kuřárnách jako vtípek roku. Takže mám nastavený předsudek a stereotyp (!): nevěřím HR. Ano paní M., můžeš za to ty.
Už na schodech do Andrejovy budovy jsem si násilím v hlavě upravoval, že se nesmím nechat vytočit, protože vím, že úřednice se dřív nechají potetovat na čele, než by se začaly chovat jako lidské bytosti. Ale co taky čekat od úředníka, že jo (!). Začalo klasické kolečko dotazů, jestli jsem tam registrovaný (ano), jestli mají všechny smlouvy od úvěrů a hypoték (ano) a jestli to mám v pořádku (ano). Dosud všechno oukej. A pak přišla otázka ohledně uplatnění potomka. Nebudu to rozpitvávat celé, protože si pamatuju jenom rudá kola před očima, ale její dovětek s úsměvem člověka co si je jistý svojí pozicí, nebo ztratil pud sebezáchovy, to pak zabil celé. „No, ale když po nás chcete něco vrátit, tak se musíte posnažit a všechno doložit“. Bouchl jsem s papírem na stůl a zeptal se, jestli jí přijde normální, že jenom z výplaty odejde přes 30% státu a oni mi milostivě vrátí část mých peněz, tak jestli se nemám ještě poklonit? Notabene proč se tam vůbec musím tahat? Se všemi propojenými systémy si to nejsou schopni zjistit sami?
Uf, to jsem se zas rozpálil. Pardon.
Stereotypy a předsudky, jasně. Vidíme cikánskou rodinu v drogerii, určitě kradou a jsou na dávkách. Předjíždí nás blonde v bávu, je to vydržovaná paninka ve zlaté klícce. Borec je legálním držitelem zbraně, dřív nebo později někoho voddělá, protože jako malej hrál na playstationu určitě za němce. Ten kluk roste pro šibenici, protože vyčnívá. Nebo z něj nic nebude, protože ho nezajímají mainstream koníčky. Atd atd.
Pravda je, že to známe všichni. Každý z nás.
Time to think outside of the box.
#sratnatocz.